Tinktura je sms kopivy, jetele, pampeliky a ebku, bylin s vyzkouenmi inky na klinikch v Kalifornii. Podpora normlnho sloen krve, cirkulace krve, srden a cvn funkce, udrovn normlnho krevnho tlaku, povzbuzen vitality a imunity.
Kopiva dvoudom - zajmavosti:
Veobecn znm rostlina se ahavmi chlupy na listech i na stonku vyskytujc se v mrnm psmu ve vtin Evropy. Roste typicky na lunch a zaplevelench stanovitch a mnohdy je povaovna za obtn plevel. Na druhou stranu je vysoce oceovna pro sv rozmanit a asto skuten vysoce pzniv inky na lidsk organismus. Biologicky aktivn ltky se vykytuj prakticky v cel rostlin, bn se pouv list, na, plod (prakticky vlun na obklady) i koen. Obsahov ltky se pitom v jednotlivch stech li. V listech a nati se vyskytuj hlavn flavonoidy, karoteny, fenolkarbonov kyseliny, fytosteroly, vitaminy B a minerly, zejmna draslk, kemk, vpnk a elezo. Pro koeny jsou charakteristick steroly, lignany a polysacharidy, pro plody pomrn vysok obsah oleje s dominantn nenasycenou kyselinou linolovou a vitamn E. V ahavch chlupech jsou hlavn slokou aminy typu acetylcholinu, histaminu, serotoninu a kyselina mraven. Kopiva psob blahodrn na srdce a cvy, pzniv ovlivuje krevn obh a kvalitu krve. Dodv tlu energii, povzbuzuje vitalitu, tlum pocit tkch a unavench nohou. Pomh udrovat prostatu v normlnm stavu, pzniv psob na dchac cesty, pomh udrovat istou a kvalitn pokoku. Podporuje imunitn systm, povzbuzuje obranyschopnost.
Jetel lun - zajmavosti:
Jetel je vzpmen, a 50 cm vysok vystoupav, vytrval bylina s listy na stonku i v pzemn rici. Kvtn hlvka je rov erven, ale i bl, s pjemnou vn. Pvodn se vyskytovala v Evrop a Asii, ale rozila se i na dal kontinenty, do Ameriky jej pivezli britt kolonist. Pat k hospodsky vznamnm rostlinm, hojn se pstuje v etnch odrdch, je nenahraditelnou soust pastvin pro hospodsk zvata. Pro podprn inky na lidsk organismus se pouvaj kvtn hlvky, kter obsahuj glykosid tricholin, fytoestrogen kumestrol, silici, tsloviny, organick kyseliny, isoflavony genistein, formononetin, dadzein aj. Jetel je astou slokou ajovch sms pro jeho pjemnou vni a chu, v nkterch zemch se pouv i v kuchyni, a to v syrovm stavu (salty) i tepeln upraven (jako pent). Je prospn pro kardiovaskulrn systm, pzniv ovlivuje srden funkci, zvyuje pevnost cvnch stn, pomh udrovat normln krevn tlak. Zmruje projevy pokraujcho vku, usnaduje enm pekonvat nepjemn projevy jako jsou nvaly horka, pocen, neklid a podrdnost. Posiluje pevnost kost. Je asto doporuovanou rostlinou v rekonvalescenci.
Smetanka lkask (pampelika) - zajmavosti:
Velmi rozen vytrval rostlina vyskytujc se na cel severn polokouli. V nkterch oblastech se pstuje pro ppravu salt. Jej latinsk nzev Taraxacum pochz z pertiny a objevil se kolem roku 900. Historie pouit pampeliky je vak mnohem star, jej pzniv inky na organismus znali ji sta man. V Evrop prvn zmnky pochzej z Walesu ze 13. stolet. Pampelika se vyuv cel, po sklizni tsn ped odkvtem, podobn se pouvaj samostatn jej kvt, list i koen. Je bohat na obsahov aktivn ltky, typick pro ni jsou hoiny a fytosteroly. Za zmnku stoj i obsah flavonoid, fenolkarbonovch kyselin a kumarin. Podstatn je obsah minerl, zejmna draslku a vitamin A, B, C, D. Koeny na podzim obsahuj a 40 % inulinu. Prv dky obsahu inulinu pampelika psob ve stevnm traktu jako prebiotikum a pispv k jeho sprvn funkci. Usnaduje trven, pomh udrovat fyziologickou kyselost v aludku. Podporuje innost vyluovac soustavy, napomh detoxikaci organismu. Listy pampeliky nebo jej va jsou astou soust jarnch oistnch kr.
ebek obecn - zajmavosti:
Vytrval bylina dosahujc vky a 80 cm, kter je rozena tm po celm svt (krom Jin Ameriky a Antarktidy). Roste pevn na suchch stanovitch od nin a do hor. inky ebku byly znmy ji v antickch dobch ped vce ne 3 tis. let. Jeho latinsk jmno Achillea pochz od hrdiny trojsk vlky Achilla, kter ml ebek pouvat k lb svch bojovnk. Od t doby se stal ebek neoddlitelnou soust litelsk tradice v Evrop, Asii i v Severn Americe. Dnes se ebek pouv nejastji ve form alkoholovch extrakt z erstvch nadzemnch st rostliny sklizen ve fzi kveten. Bn je t pouit ebku v ajch a v neposledn ad se aplikuje jako psada do koupele. Z rostliny se pro podprn ely vyuv na nebo i samostatn kvt. Rostlina obsahuje terick olej s azulenem a dalmi vce ne 100 popsanmi slokami, dle hoiny, flavonoidy, kumariny, glykosidy a tsloviny. ebek pzniv ovlivuje metabolismus tuk, pomh udrovat normln hladinu cholesterolu v krvi, pomh pi sniovn tlesn hmotnosti. Blahodrn psob na cvn funkce a na moov trakt, usnaduje trven. Zmruje prvodn projevy menstruanho cyklu, zkliduje dchac cesty pi podrdn.
|