|
Tinktura z pupen malinku, ostruinku a ole. Udrovn normlnho krevnho obhu vetn perifern cirkulace, podpora mozkov innosti a optimln duevn aktivity.
Malink - zajmavosti:
Malink je ke dorstajc vky do 1 m, pvodem z Mal Asie. Jeho plody sbrali ji obyvatel Trje kolem potku naeho vku, ve starm ecku byl oblben pro pzniv psoben na ensk organismus. Ve 4. stolet byl domestikovn a man rozili jeho pstovn po cel Evrop. Pro sv plody je ekonomicky vznamnou plodinou ve velk sti Evropy, stejn jako ve Spojench sttech a Kanad. Plody obsahuj hodn vitamn, hlavn C a pouvaj se erstv, ale tak se zpracovvaj na kompoty a vy. Tak listy se odedvna pouvaj k pprav aj, nejvce innch ltek je vak v pupenech, kter obsahuj tsloviny, organick kyseliny, flavony a minerln ltky (zejmna elezo) a zpracovvaj se na pupenovou tinkturu. Malink pat k rostlinm se irokm vyuitm pro podprn ely, je astou a oblbenou soust bylinnch sms. Podporuje innost vyluovacho systmu a odvdn vody z organismu, pispv k dobrmu trven. Prospv t enskmu organismu, pomh navozovat komfort bhem menstruace a omezuje prvodn pznaky projev pokraujcho vku.
Ostruink - zajmavosti:
Ostruink je velmi hojn kovitn ke, ast na lesnch mtinch, v pkopech a remzcch. Pro potravinsk ely se vyuvaj plody a to bu erstv, nebo zpracovan na sirupy a demy. Listy ostruinku jsou oblbenou surovinou pro ppravu ajovch sms pro rzn ely. Nejvce ltek prospnch pro lidsk organismus se vyskytuje v pupenu, z nho se vyrb inn pupenov tinktury.
Ole - zajmavosti:
Tento strom dorst vky a 20 m a nachz se ve stedn a severn Evrop hlavn na bezch vodnch tok. Devo ole je velmi vhodn pro vrobu uitkovch pedmt. Krom deva se vyuv i kra, listy a hlavn pupeny, kter pro svj vysok obsah innch ltek slou k vrob pupenovch tinktur. Hlavnmi obsahovmi ltkami jsou tsloviny, antrachinony, fenolov ltky, fytosteroly a flavonoidy. Ole pomh udrovat normln krevn obh vetn perifern cirkulace, tj. podporuje prokrven okrajovch orgn, nap. konetin. Povzbuzuje tak mozkovou innost a pispv k navozen optimln duevn aktivity.
|
